druhý výlet - první ochutnávka Soulu, divadlo, párty v klubu, přespání v lázních

     Ještě sem se ani nestihl pořádně oklepat z náročné cesty na jihovýchod a už tu byla sobota a další výlet organizovaný naší aktivní korejskou kamarádkou Su. Jelikož začíná letní semestr, ráno se ještě ve všech pokojích mění matrace, a potom v deset hodin odjíždíme ze školní autobusové zastávky na hlavní nádraží ve Wondžu, odkud nás čeká ještě hodinu a půl dlouhá cesta na nádraží v Soulu. Do největší korejské metropole dorážíme chvíli po poledni a rovnou vyrážíme na oběd do jedné menší restaurace ve čtvrti, kde Su bydlí a odtud pak jdeme k jejímu bytu kde se chtěla kamarádkám pochlubit svým psem, zatímco naše druhá část bandy blbla na dětském hřišti za barákem. Asi minutu chůze odtud je podchod, kterým se dostanete k řece Hangang, z jejíž břehů je pěkný výhled na okolní urbanizaci. Tady si uděláno pár fotek a vyrážíme na metro a autobus, kterým přejíždíme do centra k budovám Lotte, což je obrovská síť obchodních domů působících nejen v Jižní Koreji ale také v Japonsku. Shopping naštěstí netrvá dlouho a tak se ani ne po hodině přesouváme opět metrem do oblasti kde sídlí většina hlavních místních univerzit a kde nás večer čeká návštěva divadla. V okolí tu najdete množství stánků, které prodávají nejrůznější občerstvení od typických korejských národních jídel, přes různé sladké pochoutky až k různým bramborovým lupínkům atd.

oběd

houpačkááá

naše banda u řeky

Lotte Castle

brambora na špejli

     Tou dobou už se ale blíží večer a ty nejzajímavější zážitky nás teprve čekají. Od sedmi začíná divadlo s trochu šílenou ale zábavnou komediálně dramatickou zápletkou a k našemu překvapení má jedno velmi zajímavé vyvrcholení. Tohle malé komorní divadlo je totiž typické zapojováním publika do hry. U nás si toho nejvíce "užila" Američanka Sarah, já naštěstí jen zdobil nevěstu :-). Vrcholem ale byla dopředu naplánovaná žádost o ruku jednoho z diváků v druhé polovině představení. Nic netušící Korejka byla pozvána na pódium, usazena na židli a její partner jí odříkal svojí žádost, z čehož byla dost naměkko. Jen to ten moula nemusel číst z mobilu, to mi přišlo trochu nevkusné. Každopádně úspěch měl a zásnubní prstýnek si na ruku rvala skoro sama :-). Poprvé v životě sem tak byl svědkem žádosti o ruku, no vida co všechno mě tady potká. :-)

show začíná

Korejci/ky

show v plném proudu

smileee :-)

žádost o ruku

     Dvouhodinové představení však za velkého potlesku končí  a my se přesouváme na večeři. U té si také poprvé dopřáváme Makkoli, vedle Sodžu druhý typický korejský alkoholický nápoj. Jedná se o rýžové víno s nižším obsahem alkoholu, které je oblíbeno zejména mezi dívkami, každopádně mě chutnalo taky :-).

večeře

     Po večeři už vyrážíme do čtvrti Gangnam. Teď asi mnozí zbystřili. Hit posledních dvou let Gangnam Style, který atakuje hranici dvou miliard shlédnutí na Youtube asi netřeba představovat. Zato o jedné z nejbohatších čtvrtí Soulu toho u nás asi nikdo moc neví. Ta je v Koreji známá jako jedno z center businessu ale především pak jako centrum zábavní s množstvím restaurací, barů a klubů. A právě do jednoho z nich vyrážíme. Syndrome je jedním z typických moderních klubů v Soulu. U malého nenápadného vchodu, který vás zavede do jeho podzemních útrob se těsná desítky metrů dlouhá fronta. Máme ale štěstí, že naše korejská kamarádka se zná s jedním z jeho zaměstnanců a tak coby VIP si to vyšlapujeme rovnou dovnitř. Mít ty správné kontakty se tu ukazuje stejně důležité jako kdekoliv jinde na světě. To už sme ale v útrobách klubu, který je nacpaný k prasknutí. Jeho prostory se rozléhá nějaký druh elektronické muziky, přesnější specifikaci po mně nechtějte. :-) V jeho středu se nachází menší bar, u nás by s tímhle asi neuspěli ale vzhledem k cenám pití a skutečnosti, že tu pije jen menší množství lidí a především ti, kteří mají rezervaci u stolů s vlastním servisem, se dá říct, že je to pro aktuální potřeby celkem dostačující. Sem si přece jenom zlatá korejská mládež nechodí povídat ale především poslouchat muziku a přešlapovat na parketu. Atmosféru klubu nebudu moc popisovat, na každého to samozřejmě působí jinak a myslím si, že video přiložené níže bude pro představu dostačující. Jinak do klubu už sem šel vybaven důležitou slovní zásobou, která u nádherných mladých Korejek k mému překvapení sklízela slušný úspěch. :-) Některé Korejky zkrátka umí překvapit a pokud je nějaké místo kde se to hemží těmi nejhezčími, budou to rozhodně podobné kluby. Tady je pár fotek z noci kdy sme v klubu byli. Asi bych fotil především jinačí typy dívek než které najdete v téhle galerii, ale jak už sem zjistil při diskuzích s mým korejským spolubydlícím na koleji, Korejci mají často o dost jiný vkus než my, jedině dobře :-).

DJský pult

menší parket

hlavní parket

     Kolem třetí ráno to v klubu balíme a vyrážíme do lázní. Ano, do lázní. Jak jsem se dočetl, a co jsem konec konců i sám na místě viděl, korejské lázně jsou vážně něco speciálního. Ujede vám poslední metro a nechce se vám platit za taxi? Nebo jen máte chuť si po pár flaškách Sodžu dát vířivku a saunu a pak se v klidu natáhnout na lehátko a nevadí vám, že domů dorazíte až třeba někdy kolem oběda následujícího dne? Jděte do lázní. Především v Soulu ale i jinde jich je spousta a jedná se o úplně samostatný svět, kde můžete dokonale vyrelaxovat. Po posezení v horké lázni, páře, sauně a pár bazénech jsem se odebral ke spánku v místnosti k tomu určené v šestém patře, kde sem dovršil svojí relaxační pouť. Byl to opravdu skvělý zážitek, až nějaké lázně znovu vyzkouším přidám příspěvek s více podrobnostma.

vstup do lázní

     Po desáté ráno, se pak probouzím do nového dne, dávám si sprchu a někdy kolem dvanácté vyrážíme do ani ne sto metrů vzdáleného emartu na oběd, odkud už pak vyrážíme rovnou na metro a následně autobusem zpět do Wondžu. Plánů na neděli bylo víc ale všichni sme toho za sebou měli až až a bylo lepší si trochu orazit a vyrazit zpět. Navštívit za pět dní pět měst bylo řekl bych tak akorát. :-)