týden osmý - překlopení pobytu do druhý poloviny

     Korejci hodně nakupujou přes internet a je jedno jestli jídlo, elektroniku nebo boty, kupují na něm všechno. Jelikož sem potřeboval boty, trochu sem se poptal kde je koupit a jedním z doporučení byl G-Market. Jedná se o zjednodušeně řečeno korejský eBay (který ho konec konců v roce 2012 získal do svého vlastnictví), který je tu velmi populární. Ačkoliv přes internet kupuju všechno co jde, boty je zkrátka nutný si vyzkoušet ale když sem viděl ty ceny, začínající na cca 400 Kč, rozhod sem se to pro jednou risknout. Registrace je krátká, platit se dá standartně kreditkou, nákup probíhá hladce a v mym případě doba doručení dva dny s poštovnym zdarma taky nebyla k zahození. To jak budou boty vypadat ve skutečnosti se dalo zhruba odhadnout z obrázku, kvalita byla samozřejme otázkou nezodpovězenou a rizikem byla samozřemě taky správná velikost. V Koreji se pro měření velikosti bot používaj milimetry a boty se vyráběj ve velikostech s rozdíly po 5mm, pro představu přikládám přepočítávací tabulku. Pro zajímavost sem pak sledovat pohyb zásilky a dle očekávání ani v tomhle Korejci nezahálej a vše šlo velmi rychle, boty sem koupil ve středu večer a v pátek během dne už byly z druhý strany Koreji ve Wondžu. Vyzvednout si je do International Office, kam sem si je nechal zaslat, sem ale šel až právě v pondělí. No a mé očekávání bylo nakonec naplněno jelikož velikost padla takřka ideálně a boty seděj i vypadaj víc než adekvátně za částku hluboko pod tim, co bych za ně zaplatil v ČR. I kdybych je tak měl do konce pobytu oddělat, nebudu kvuli tomu ve finále asi moc truchlit :-).

     Když už sem byl v International Ofiice došel sem taky zaplatil účet za korejskej telefon a rovnou ho taky vrátit, protože u něj jednak blbnul displej a navíc sem ho stejně skoro nepoužíval. Telefon s korejskym číslem nám škola zapůjčila zadarmo ale platit každej měsíc byť asi 350Kč za něco co mi stejně jen leží v šuplíku mi přišlo zbytečný. Volání sem totiž použil asi dvakrát a internet kterej bych jedinej ocenil kvuli chatování a dalším věcem byl drahej takže to nemělo smysl. Výhodně tu, jak sem pozdějc zjistil, vychází zaplatit si přístup na tzv. T Wi-Fi Zone, jejíž datová síť je hojně rozšířená a rychlá ve všech městech.

     V úterý mě čekal první větší test z korejštiny. Vzhlede k nepříliš dlouhý přípravě sem ho zvlád slušně a i díky úžasnýmu letnímu počasí sem tak měl odpoledne hned lepší náladu. Šli sem si tak lehnout k amfiteátru, spořádat pár zmrzlin a užít si odpoledne bez mráčku.
     Navečer někoho napadlo udělat soutěž v jezení vyhlášených superpálivých nudlí ze školního krámku. Skončil sem těsně druhej a mé očekávání superpálivosti nebylo zdaleka naplněno. Moje první setkání s tímhle jídlem tak ukázalo, že se nudle daj spořádat poměrně bez problémů a pusa mě po nich lehce pálila jen pár minut :-).

podepsání kontraktu - kdo prohraje, bude sloužit vítězi další týden :-)

     Ve středu po obědě sem šel asi na hodinu a půl projít po kampusu a udělat ňáký fotky. Barvy se tu na jaře mění každou chvílí takže o několik dní později uděláte na stejnym místě uplně jiný fotky.
     Odpoledne sme pak vyrazili vyšlápnout jeden kopec poblíž kampusu. Dle GPSky v mobilu sme zdolali převýšení z 200 do 540m při délce necelých dvou kilometrů. Žádná velká turistika ale i tak to bylo fajn. Nahoře sme chvíli poseděli, posvačili a vyrazili zpátky.
     Přemýšlel sem co se středečním večerem, protože se blížilo semifinále Ligy mistrů mezi Bayernem a Realem. Časovej posun sedmi hodin je pro Ligu mistrů ten nejhorší možnej, protože zápasy začínaj ve 3:45. Brzo na to jít spát natož vstávat :-). Nakonec  sme ale s pár lidma vyrazili předpopít do města a na první půli sme se pak podivali v Groove. Tam ale pak už zavírali a tak sme druhou půlku zkoukli u mě na pokoji při pivu. V krámku sem si po letech koupil Guinnesse a jeho divná pachuť se pro mě za ty roky téměř vůbec nezměnila. Navíc sem v plechovce našel, a nemám tušení jak se tam dostal, bílý plastový míček. Další setkání s Guinnessem tak asi bude opět nejdříve za dalších pár let a výsledek fotbalu radši komentovat nebudu :-).

     V pátek sme měli odevzdat esej o počtu 1500 slov na předmět Korean Culture Experience. Psát smě měli o tom co sme během kulturně zaměřených přednášek a výletů zažili a jelikož toho bylo poměrně dost, rychle sem před návštěvou kina sesmolil prvních 600 slov. Večer sme pak vyrazili na novýho Spider-mana což byla bohužel velmi nudná podívaná kterou bych bejval oželel.

     Z ničeho nic tu byl pátek. Do tří hodin odpoledne sem musel odevzdat esej takže sem dopsal co bylo potřeba a šel se opět projít s foťákem po kampusu. To co bylo ještě ve středu krásně rozkvetlý do pátku stihlo seschnout.
     Večer sme pak jen vyrazili do města na něco k jídlu a pití a do rána sme pak seděli a kecali u divadla.

     V sobotu odpoledne sme jen na chvíli vyrazili do Healing Garden u nás ve Wondžu. Po jídle, kdy sem se mimochodem nechal nalákat na odpornou studenou polivku, sme se přesunuli do zahrady s tisící svítících diod uspořádaných do nejrůznějších tvarů kytek, zvířat atd. Strávili sme tu asi dvě hodiny a pak se vrátili zpátky do kampusu. Večer sem si pak pustil další korejskej film, Oldboy. Hodně osobitý drama se svérázným pohledem na téma pomsty, který rozhodně mužu doporučit.

     V neděli sme pak se spolubydlícím Kazachem vyrazili do centra koupit dárky spolubydlícímu Maxovi. Jelikož ho jeho Iphone nikdy nedokáže vzbudit, šáhli sme po klasicky hlasitym budíku což se následně ukázalo jako bič na nás všechny. K tomu sme pak ještě přibalili pěkný triko s motivem E.T. mimozemštěna. Né, že by teda Max byl E.T.... no i když možná trochu :-) Následně sme ještě měli sraz s pár lidma a v plánu bylo vyrazit do jednoho vyhlášenýho podniku na hamburgery. Nicméně jak sem při jeho hledání zjistil, na jeho místě už funguje nějaká kavárna a tak sme zkusili štěstí v jinym podniku v centru s víceměně průměrnou úspěšností. Večer pak byl na programu zápas Premier League mezi Liverpoolem a Chelsea a tak sme nakoupili piva a srazili se ve vedlejším pokoji zhlídnout tohle utrpení chlapců v červených dresech.

     Tenhle tejden znamenal dosažení poloviny semestru a tak se mi to pomalu ale jistě překlopil do druhý půlky pobytu. Doufám, že bude ještě víc zajímá.

Continue

sedmý týden - klid před víkendem v Hongdae

     V pondělí po obědě sme se s Alexem vrátili ze Soulu, a jelikož bylo pěkný počasí a po víkendu sem toho měl celkem dost, na chvíli sem se šli s pár lidma k amfiteátru, nejlepšímu místu kde se v kampusu jen tak chvíli válet a pokecat si. Večer sem pak s kamarádkou Seo Ju na chvíli vyběh ven na medový Makkoli a něco malýho k snědku do jedný restaurace a potom sme si ještě na chvíli jen tak dřepli u jezera. Medový Makkoli stojí za to, je víc sladký ale ne až tolik a pije se vážně dobře :-).

u amfiteátru

medový Makkoli

     V úterý při obědě sem se poprvý potkal s jednim kanadskym profesorem. V Koreji žije řadu let tak bylo zajímavý si s nim popovídat a dozvědět se ňáký nový informace. Na odpoledních přednáškách korejský kultury a náboženství sme mimo jiný dokoukávali film Malý mnich a taky koukli na jednu pasáž Mise s De Nirem. Film s mým velkým oblíbencem sem už pár let dozadu viděl a přiznám se, že mě spíše zklamal, krátka ukázka na oživení ale nebyla na škodu. V závěru hodiny sme pak dostaly test na doma, který sme měli do příště vyplnit (do něj se dostala i otázka ohledně ČR z mojí prezentace, sem slavnej :-)) plus jako úkol napsat krátkou esej na vybraný téma. Večer sme si se spolubydlícíma na pokoj objednali jídlo - kuře na tři různý způsoby s hranolkama a Colou, jak to dělámě skoro vždycky, a u toho si vždycky dobře pokecáme o všem možnym. Je to takový diskuzní sezení kdy se jednak dobře pobavíme a jednak se vzájemně obohatíme o nový informace, člověk by kolikrát neřek, co se při takový běžný konverzaci dozví za zajímavý věci.

De Niro!

odpočinek zahradnic

diskuzní večeře na pokoji

     Ve středu se kromě testu z korejský slovní zásoby nic extra zajímavýho o čem bych chtěl poreferovat nedělo a obdobě ve čtvrtek kdy za zmínku stojí snad akorát to, že mé zlaté srdce nabídlo pomoc kamarádce Crystal s úkolem o evropské unii za což sem si vysloužil mléčnej kiwi koktejl :-). Jo a taky sem si vlatně odpoledne zašel zacvičit a zaběhat do sportovního centra a dal si saunu, ta mě vždycky nakopne.

     Víkend byl pak ve znamení nočního života Soulu a věřtě, že ten stojí za to. V pátek po obědě sme tak vyrazili do čtvrti Hongdae což je hlavní centrum nočního života jak místních tak cizinců kde se prolínají všechny národnosti, jí se, pije a tancuje až do velmi ranních hodin. Po tom co sme dorazili do Hongdae sme se nejdřív šli ubytovat do motelu, amík Teylor se tady v minulym semestru seznámil s trhlym majitelem jednoho z nich, kterýmu řikáme "pan Ko". Velmi zvláštní a vtipná osoba, do jejíž hlavy těžko vidět a kterou když vidíte, hned se na světě cítíte šťastnější :-).
     Bylo asi sedm večer a tak sme vyrazili na něco k jídlu a lehce popít pár lahví Sodžu. Následně sme koupili další pití a vyrazili do kousek vzdáleného malého parčíku, který je mezi bary a pouličními stánky, a který je vyhlášený jako místo, kam se chodí trochu rozproudit krev před návštěvou baru/klubu a seznámt se s novejma lidma. Jelikož sme sem tentokrát dorazili opravdu brzo bylo tu ještě téměř prázdno, ale i tak se na nás hned nalepil jeden trhle místní DJ, kterej z malýho ale hlasitýho repráku kterej držel v ruce pouštěl hudbu a šíleně do ní tancoval. Následovalo další barová předehra ve společenský místnosti kde se, jak sem ještě pozdějc poznal, vždycky potká ňáká zajímavá osoba. Pokecali sme tak s jedním amíkem, trochu popili a po opětovné krátké zastávce v parku sme vyrazili do džungle místních barů. Noc to byla velmi dlouhá a hodně zajímavá,  zpátky na motel sem dorazil v sobotu v osm večer, tím bych to asi ukončil :-).

tohle mě pobavilo, na autobusovym nádraží v Soulu sem si všim týhle cedule, byla pro mě čest bejt na nejlepších záchodích v Soulu měsíce listopadu roku 2001 :-))

pohled na řeku Han a okolí z nadzemní části metra

večeře

v Hongdae u parku

ještě prázdnej odpolední park

ňáká šaškiáda s cedulema, pre je to teď moderní :-)

     V Hongdae sme pak strávili i sobotní noc. V motelu sme potkali nový lidi, především pak jednoho američana a američanku, a jelikož to byla jejich první noc v okolí, tak sme je tu trochu provedli a vysvětlili jim jak se věci mají. Přesto, že něchtěli původně ani pít protože ráno v deset měli let, nakonec jeli rovnou bez spánku na letiště, i to je Hongdae. Sobotní noc už pro mě nebyla tak divoká jako páteční ale i tak to byla opět dlouhá estráda do ranních hodin.

boxerská exhibice místního Korejce v parku s kterym si moh každej zaboxovat

WTF...?!? :-)

v barech sem skoro nefotil tak aspoň jedna fotka z FF clubu

historicky první dochovaná fotografie pana Ko :-)

předbarová příprava - Makkoli a Sodžu

ve společenský místnosti motelu

     V neděli sme se pak probrali kolem oběda, zašli na tacos do mexický restaurace a vyrazili na nádraži a zpátky do Wondžu. Do kampusu sme dorazili kolem sedmý večer, takže už sem si dal jenom sprchu a relaxoval sem po náročnym víkendu. Nevim proč zrovna v neděli je sportovní centrum zavřený a v sobotu otevřený jenom do dvanácti. Kdy jindy má mít člověk čas zajít si zasportovat, popřípadě vypotit alkohol, než v neděli večer. Saunu sem tak musel nechat až na pondělí ale i tak to stálo za to.

Continue