týden osmý - překlopení pobytu do druhý poloviny

     Korejci hodně nakupujou přes internet a je jedno jestli jídlo, elektroniku nebo boty, kupují na něm všechno. Jelikož sem potřeboval boty, trochu sem se poptal kde je koupit a jedním z doporučení byl G-Market. Jedná se o zjednodušeně řečeno korejský eBay (který ho konec konců v roce 2012 získal do svého vlastnictví), který je tu velmi populární. Ačkoliv přes internet kupuju všechno co jde, boty je zkrátka nutný si vyzkoušet ale když sem viděl ty ceny, začínající na cca 400 Kč, rozhod sem se to pro jednou risknout. Registrace je krátká, platit se dá standartně kreditkou, nákup probíhá hladce a v mym případě doba doručení dva dny s poštovnym zdarma taky nebyla k zahození. To jak budou boty vypadat ve skutečnosti se dalo zhruba odhadnout z obrázku, kvalita byla samozřejme otázkou nezodpovězenou a rizikem byla samozřemě taky správná velikost. V Koreji se pro měření velikosti bot používaj milimetry a boty se vyráběj ve velikostech s rozdíly po 5mm, pro představu přikládám přepočítávací tabulku. Pro zajímavost sem pak sledovat pohyb zásilky a dle očekávání ani v tomhle Korejci nezahálej a vše šlo velmi rychle, boty sem koupil ve středu večer a v pátek během dne už byly z druhý strany Koreji ve Wondžu. Vyzvednout si je do International Office, kam sem si je nechal zaslat, sem ale šel až právě v pondělí. No a mé očekávání bylo nakonec naplněno jelikož velikost padla takřka ideálně a boty seděj i vypadaj víc než adekvátně za částku hluboko pod tim, co bych za ně zaplatil v ČR. I kdybych je tak měl do konce pobytu oddělat, nebudu kvuli tomu ve finále asi moc truchlit :-).

     Když už sem byl v International Ofiice došel sem taky zaplatil účet za korejskej telefon a rovnou ho taky vrátit, protože u něj jednak blbnul displej a navíc sem ho stejně skoro nepoužíval. Telefon s korejskym číslem nám škola zapůjčila zadarmo ale platit každej měsíc byť asi 350Kč za něco co mi stejně jen leží v šuplíku mi přišlo zbytečný. Volání sem totiž použil asi dvakrát a internet kterej bych jedinej ocenil kvuli chatování a dalším věcem byl drahej takže to nemělo smysl. Výhodně tu, jak sem pozdějc zjistil, vychází zaplatit si přístup na tzv. T Wi-Fi Zone, jejíž datová síť je hojně rozšířená a rychlá ve všech městech.

     V úterý mě čekal první větší test z korejštiny. Vzhlede k nepříliš dlouhý přípravě sem ho zvlád slušně a i díky úžasnýmu letnímu počasí sem tak měl odpoledne hned lepší náladu. Šli sem si tak lehnout k amfiteátru, spořádat pár zmrzlin a užít si odpoledne bez mráčku.
     Navečer někoho napadlo udělat soutěž v jezení vyhlášených superpálivých nudlí ze školního krámku. Skončil sem těsně druhej a mé očekávání superpálivosti nebylo zdaleka naplněno. Moje první setkání s tímhle jídlem tak ukázalo, že se nudle daj spořádat poměrně bez problémů a pusa mě po nich lehce pálila jen pár minut :-).

podepsání kontraktu - kdo prohraje, bude sloužit vítězi další týden :-)

     Ve středu po obědě sem šel asi na hodinu a půl projít po kampusu a udělat ňáký fotky. Barvy se tu na jaře mění každou chvílí takže o několik dní později uděláte na stejnym místě uplně jiný fotky.
     Odpoledne sme pak vyrazili vyšlápnout jeden kopec poblíž kampusu. Dle GPSky v mobilu sme zdolali převýšení z 200 do 540m při délce necelých dvou kilometrů. Žádná velká turistika ale i tak to bylo fajn. Nahoře sme chvíli poseděli, posvačili a vyrazili zpátky.
     Přemýšlel sem co se středečním večerem, protože se blížilo semifinále Ligy mistrů mezi Bayernem a Realem. Časovej posun sedmi hodin je pro Ligu mistrů ten nejhorší možnej, protože zápasy začínaj ve 3:45. Brzo na to jít spát natož vstávat :-). Nakonec  sme ale s pár lidma vyrazili předpopít do města a na první půli sme se pak podivali v Groove. Tam ale pak už zavírali a tak sme druhou půlku zkoukli u mě na pokoji při pivu. V krámku sem si po letech koupil Guinnesse a jeho divná pachuť se pro mě za ty roky téměř vůbec nezměnila. Navíc sem v plechovce našel, a nemám tušení jak se tam dostal, bílý plastový míček. Další setkání s Guinnessem tak asi bude opět nejdříve za dalších pár let a výsledek fotbalu radši komentovat nebudu :-).

     V pátek sme měli odevzdat esej o počtu 1500 slov na předmět Korean Culture Experience. Psát smě měli o tom co sme během kulturně zaměřených přednášek a výletů zažili a jelikož toho bylo poměrně dost, rychle sem před návštěvou kina sesmolil prvních 600 slov. Večer sme pak vyrazili na novýho Spider-mana což byla bohužel velmi nudná podívaná kterou bych bejval oželel.

     Z ničeho nic tu byl pátek. Do tří hodin odpoledne sem musel odevzdat esej takže sem dopsal co bylo potřeba a šel se opět projít s foťákem po kampusu. To co bylo ještě ve středu krásně rozkvetlý do pátku stihlo seschnout.
     Večer sme pak jen vyrazili do města na něco k jídlu a pití a do rána sme pak seděli a kecali u divadla.

     V sobotu odpoledne sme jen na chvíli vyrazili do Healing Garden u nás ve Wondžu. Po jídle, kdy sem se mimochodem nechal nalákat na odpornou studenou polivku, sme se přesunuli do zahrady s tisící svítících diod uspořádaných do nejrůznějších tvarů kytek, zvířat atd. Strávili sme tu asi dvě hodiny a pak se vrátili zpátky do kampusu. Večer sem si pak pustil další korejskej film, Oldboy. Hodně osobitý drama se svérázným pohledem na téma pomsty, který rozhodně mužu doporučit.

     V neděli sme pak se spolubydlícím Kazachem vyrazili do centra koupit dárky spolubydlícímu Maxovi. Jelikož ho jeho Iphone nikdy nedokáže vzbudit, šáhli sme po klasicky hlasitym budíku což se následně ukázalo jako bič na nás všechny. K tomu sme pak ještě přibalili pěkný triko s motivem E.T. mimozemštěna. Né, že by teda Max byl E.T.... no i když možná trochu :-) Následně sme ještě měli sraz s pár lidma a v plánu bylo vyrazit do jednoho vyhlášenýho podniku na hamburgery. Nicméně jak sem při jeho hledání zjistil, na jeho místě už funguje nějaká kavárna a tak sme zkusili štěstí v jinym podniku v centru s víceměně průměrnou úspěšností. Večer pak byl na programu zápas Premier League mezi Liverpoolem a Chelsea a tak sme nakoupili piva a srazili se ve vedlejším pokoji zhlídnout tohle utrpení chlapců v červených dresech.

     Tenhle tejden znamenal dosažení poloviny semestru a tak se mi to pomalu ale jistě překlopil do druhý půlky pobytu. Doufám, že bude ještě víc zajímá.